Rozdělení střech

Střechy lze dělit podle jejich tvaru, sklonu, počtu plášťů či funkce.

Střechy lze rozdělit na

jednoplášťové – většina střech na obytných budovách
víceplášťové – většinou dvouplášťové; používají se na větších veřejných či účelových stavbách; svrchní vrstva zpravidla plní funkci ochrannou a hydroizolační, vnitřní vrstva (nad stropem) je tepelně izolační; prostor mezi vrstvami je odvětráván a může být přístupný pro kontrolu stavu; někdy se využívá jako nenáročný odkládací prostor (půda)

Podle sklonu dělíme střechy na

Schéma částí střechy

Pro šikmé a strmé střechy se používá souhrnný název sklonité střechy.

Krov je nosná konstrukce střechy, nejčastěji složená z dřevěných nebo kovových nosníků.
Hřeben (na obrázku vpravo růžově) je vodorovná průsečnice střešních ploch, od které střešní plochy sestupují.
Nároží (zeleně) je sklonitá průsečnice, od níž střešní plochy sestupují.
Úbočí (úžlabí) (žlutě) je sklonitá průsečnice, ke které střešní plochy sestupují.
Štít (šedě) je sklonitý okraj střechy mezi hřebenem a okapem; též část svislé stěny pod tímto okrajem.
Okap (modře) je nejnižší vodorovný okraj střešní plochy; též žlab odvádějící z tohoto okraje vodu.
Valba (C) je sklonitá střešní plocha na kratší straně střechy, zabírá místo štítu.
Polovalba (B) je sklonitá střešní plocha nad štítem.
Vikýř (1-11) je krytý střešní výstupek se svislým oknem nebo toto okno samo.
Střešní okno je okno vsazené do sklonité střešní roviny bez krytého výstupku.